|
|
Udržitelný cestovní ruch na Třeboňsku z pohledu místních aktérů
MERČÁKOVÁ, Michaela
Cestovní ruch je zdrojem obživy na celém světě. Jinak tomu není ani na Třeboňsku. Rozvoj cestovního ruchu však nemůže pokračovat stejným tempem jako doposud. Je nutné si uvědomit limity území, na kterých cestovní ruch probíhá a začít nejen uvažovat, ale také se chovat, udržitelněji, ačkoliv to nemusí být na počátku jednoduché. Cestovní ruch neovlivňuje pouze ekonomiku území, ale také místní obyvatele a přírodu. Celkově přináší ekonomické, sociální, environmentální a také kulturní dopady na oblast ve které probíhá. Oblast Třeboňska je známá pro svou zachovalou přírodu v CHKO Třeboňsko. Právě především kvůli zachovalé přírodě je každoročně cílem mnoha turistů, kteří zde mají na výběr z mnoha forem udržitelné turistiky. Tato práce se zabývá odvětvím cestovního ruchu, udržitelností a udržitelným rozvojem cestovního ruchu. Dále jsou zde uvedeny udržitelné formy turistiky, které nabízí Třeboňsko. V práci je analyzován názor a přístup obyvatel k rozvoji cestovního ruchu na Třeboňsku, ale také dalších místních aktérů, kterými je město Třeboň, CHKO Třeboňsko, Mikroregion Třeboňsko a MAS Třeboňsko. Hlavním cílem práce je zhodnocení spolupráce mezi těmito aktéry a vnímání udržitelnosti cestovního ruchu místními obyvateli Třeboňska. Na základě vyhodnocení dotazníkového šetření, zpracování informací ze strategických dokumentů místních aktérů a studia literatury, jsou v práci navržena opatření, která podpoří rozvoj cestovního ruchu na Třeboňsku v udržitelné formě.
|
|
|
Primární služby cestovní ruchu v Třeboňsku
MACHOVÁ, Barbora
Práce se zabývá primárními službami cestovního ruchu v Třeboňsku z pohledu zaměstnanců a zaměstnavatelů. Konkrétně se soustředí na zaměstnance a zaměstnavatele ubytovacích a stravovacích služeb. V práci jsou vysvětleny pojmy cestovního ruchu, služeb, které jsou dále detailně rozebrané na služby ubytovací, stravovací a dopravu. Též je zde detailně popsána turistická oblast Třeboňsko. Pohledy zaměstnanců a zaměstnavatelů byly zjišťovány kombinací kvalitativního a kvantitativního výzkumu na základně dotazníků a řízených rozhovorů. Sesbíraná data byla statisticky vyhodnocena. Zároveň byla vyhodnocená data porovnána s odbornými články, statistikami poskytovanými ČSÚ a s daty získanými bývalou studentkou ekonomické fakulty Jihočeské univerzity, Klárou Liškovou, pro její bakalářskou práci z roku 2022 na téma "Spokojenost se službami jako faktor rozvoje cestovního ruchu vTřeboňsku zpohledu návštěvníků". Hlavní zjištěné informace poskytují užitečné typy poskytovatelům služeb pro rozvoj podniků vedoucí k následné větší spokojenosti zákazníků.
|
|
|
Spokojenost se službami jako faktor rozvoje cestovního ruchu v oblasti Třeboňsko
LIŠKOVÁ, Klára
Zvoleným tématem bakalářské práce je spokojenost se službami jako faktor rozvoje cestovního ruchu v oblasti Třeboňsko. Hlavním důvodem výběru tématu je záliba k cestování a možnost analýzy daného prostředí. Nejprve jsou v práci vymezeny základní pojmy a faktory, které působí na cestovní ruch. Dále je v práci využit nejen kvalitativní výzkum, tak dále v praktické části kvantitativní výzkum. Kvalitativní výzkum byl prováděn za účelem porovnání stávající situace s předchozími lety za pomoci řízených rozhovorů se starosty jednotlivých vybraných obcí. Kvantitativní výzkum využil dotazníkového šetření, na základě kterého byly následně stanoveny a vyhodnoceny čtyři stanovené hypotézy. Oba tyto výzkumy následně vedly k naplánování nového potenciálního produktu, neboť na základě získaných dat lze vyčíst, jaké má destinace nedostatky a co by bylo potřeba k odstranění těchto nedostatků provést, aby došlo k vylepšení stávající situace v tomto místě. Hlavním cílem bakalářské práce je zhodnocení spokojenosti návštěvníků se službami v oblasti Třeboňsko a následné vymezení návrhu opatření, které vedou ke zvýšení spokojenosti účastníků cestovního ruchu v této oblasti.
|
|
|
Analýza současných stravovacích zařízení na Třeboňsku
GRENAROVÁ, Kamila
Bakalářská práce se zabývá analýzou současných stravovacích zařízení na Třeboňsku. Zaměřuje se na jejich charakteristiku a kategorizaci. Součástí práce jsou mapy vytvořené v aplikaci ArcMap, SWOT analýza a možná doporučení pro podnikatelskou sféru v oblasti stravovacích služeb.
|
|
|
Analýza současných ubytovacích zařízení na Třeboňsku
ŠVEPEŠOVÁ, Ivona
Bakalářská práce se zabývá analýzou současných ubytovacích zařízení na Třeboňsku. Zaměřuje se na jejich kategorizaci a charakteristiku. Součástí práce jsou mapy vytvořené v aplikaci ArcMap, SWOT analýza a možná doporučení pro podnikatelskou sféru v oblasti ubytovacích služeb.
|
|
|
Kolektivizace zemědělství na Třeboňsku
DUNDOVÁ, Iva
Bakalářská práce se zabývá tématem kolektivizace zemědělství na Třeboňsku v období 1948-1960. Důraz je kladen na přiblížení regionálních aspektů v tomto regionu. Práce je rozdělena do dvou částí. Nejdříve je čtenář obeznámen s procesem kolektivizace zemědělství v Československu. Tato část charakterizuje zemědělskou politiku KSČ, Jednotná zemědělská družstva a představuje hlavní etapy procesu. V druhé části jsou vylíčeny regionální specifika kolektivizace v okrese Třeboň. Součástí práce je případová studie v obci Břilice. Závěrečná kapitola se věnuje důsledkům kolektivizace demonstrovaných na případové studii.
|
|
|
Školní fase z Třeboňska v 1. pol. 19. století
PAĎOURKOVÁ, Jindřiška
Bakalářská práce je vědeckou edicí školních fasí šesti triviálních škol třeboňského děkanátu v rozsahu let 1812 {--} 1866, a to škol v Branné, Břilicích, Lužnici, Mladošovicích, Staré Hlíně a Třeboni. Podkladem pro práci se staly fase z fondu Školní fase 1772 {--} 1869, uložené v Národním archivu v Praze a literatura týkající se dějin školství a dějin státní správy. Školní fase byly v Čechách vyhotovány nepřetržitě od roku 1772 do roku 1869, kdy skončil církevní dohled nad školami. Učitelé v nich kromě jednotlivých svých příjmů vykazovali i všechny školou povinné děti, které ke škole náležely. Úvodní studie je tvořena pěti kapitolami. První kapitola mapuje dnešní stav dochování pramene. Druhá kapitola vysvětluje správní situaci v Čechách v 1. polovině 19. století tak, aby byl vznik školních fasí zasazen do kontextu jednotlivých institucí školské správy. Třetí kapitola se snaží krátce přiblížit materiální zabezpečení učitele ve sledovaném období. Čtvrtá a pátá kapitola již věnuje pozornost editovanému souboru fasí třeboňského správního obvodu, a to diplomatickému a obsahovému rozboru formulářů fasí a jejich změnám v průběhu 1. poloviny 19. století. V závěru studie jsou načtrtnuty možnosti práce se školními fasemi jako s historickým pramenem. Přílohou bakalářské práce je edice fasí, která byla vytvořena tak, aby co nejvěrněji odpovídala své originální předloze. Součástí příloh je ediční poznámka s vysvětlením druhu edice a zásad editování dokumentu, edice školních fasí, seznam zkratek, místní a jmenný rejstřík a obrazové přílohy s ukázkami fasí a také části připojovaných pečetí a razítek.v
|
|
| |
|
|
Krajinně-ekologické zhodnocení vytěžených pískoven na Třeboňsku
Eliášová, Kateřina ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Práce shrnuje poznatky získané o vytěžených pískovnách na území Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Pro zjištění informací o těžbě a pískovnách bylo využito studium písemných dokumentů, starých map, leteckých snímků a terénní průzkum vybraných lokalit. Při průzkumu byla v sektorech o rozloze přibližně 1 ha či délce břehu cca 500 m sledována eroze stěn těžeben, znečištění, využití, půdní kryt, dominantní a invazní druhy rostlin a vlhkost těžeben. Celkem byl vytvořen přehled 127 pískoven, z čehož 37 jich bylo prozkoumáno v terénu. Byla vytvořena klasifikace pískoven na základě stáří, velikosti, vlhkostních podmínek a současného využití. Sledovány byly i změny způsobené těžbou včetně změny půdního krytu a využití míst těžby před těžbou a po těžbě a interakce pískoven s Územním systémem ekologické stability (ÚSES). Největší počet pískoven je menších rozměrů o rozloze do 1 ha, převažují suché těžebny a nejvíce lokalit bylo dotěženo v 70. až 90. letech. Zhruba v polovině případů byl obnoven půdní kryt či využití z období před těžbou. Hlavní změnou půdního krytu je vznik velkých štěrkopískových jezer a lesních porostů, nelesní povrch je po těžbě více diverzifikován. Pískoven přeměněných na ornou půdu či zastavěných je ve zkoumané oblasti minimum. Hrozby v podobě eroze či znečištění jsou běžné, ale žádnou...
|
|
|
Vybrané faktory ovlivňující ekologickou stabilitu NPR Novozámecký rybník
Hanzelka, Jan ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Rybníky a jejich okolí jsou ovlivněny mnoha faktory narušující jejich ekologickou stabilitu. V této práci jsou zhodnoceny vlivy vybraných faktorů, především nadměrné zarůstání břehového pásma vegetací, zazemňování nádrže allochtonním materiálem z povodí, eutrofizační proces a intenzivní chov ryb. Je uveden vliv těchto faktorů na místní avifaunu v NPR a ptačí oblasti Novozámecký rybník a porovnáván s ptačí oblastí Třeboňsko. Ptáci využívají rybníky především jako hnízdní habitat a zdroj potravy. Proto je nezbytné popsat vlivy, které tento habitat narušují. Z hlediska dynamiky ekologické stability je nutno šetrně zasahovat do zmíněných procesů vhodným managementem, aby byly zachovány požadované parametry rybníků a tím i jejich ekologické a ekonomické hodnoty. Na třeboňských rybnících má na habitat ptáků největší dopad přímé rybářské hospodaření a nedostatek historického managementu v podobě rozumně prováděného kosení a pastvy v nejbližším okolí rybníků. Novozámecký rybník pak trpí též nedostatkem historického managementu, ale neuspokojivý stav rybníka je spíše způsoben celkovou eutrofizací prostředí.
|
host ::
RSS.